Podle výzkumu mnoho lidí zažívá tzv. digitální únavu – pocit vyčerpání způsobený potřebou být neustále ve spojení.
V době hyperkonektivity, kdy se oznámení zdají být nekonečná, je odpovídání na zprávy po celé hodiny či dny nebo jejich ponechání „bez povšimnutí“ zvykem, který je běžnější, než se zdá. Toto chování není pouze projevem nezájmu nebo nezdvořilosti, ale má hluboké psychologické vysvětlení, které odhaluje vztah lidí k technologiím a jejich vlastní emoce.
Podle studie zveřejněné v časopise Computers in Human Behaviour se u mnoha lidí, kteří pomalu reagují na dotazy, projevuje tzv. digitální únava – pocit vyčerpání způsobený potřebou být neustále připojen. „Toto přesycení nemusí nutně znamenat zlý úmysl, ale jedná se o svépomocnou strategii,“ vysvětluje psycholog Adam Alter. Ignorování zpráv může být způsob, jak se chránit před neustálým stresem z potřeby být okamžitě ve spojení.
Dalším důvodem tohoto zvyku je sociální úzkost. Podle psycholožky Susan Krauss Whitbourneové někteří lidé nereagují okamžitě, protože se bojí, že neřeknou správnou věc nebo že budou špatně pochopeni. Tento druh myšlení může vést ke komunikační paralýze, zejména u těch, kteří mají sklon k perfekcionismu nebo kladou velký důraz na kvalitu interakce.
Na druhou stranu nereagování může souviset s potřebou udržet si osobní hranice. Reagování na zprávy vyžaduje emocionální investici, která se pro některé lidi ukáže být zdrcující. „Pro tyto lidi je důležité vážit si času a osobního prostoru a dávají přednost své emocionální pohodě před okamžitou odpovědí,“ dodává Alter.
Ne všechny opožděné reakce však mají složitý emocionální podtext. Podle studie Texaské univerzity závisí způsob, jakým dáváme přednost zprávám, na naší citové vazbě. To znamená, že máme tendenci rychleji reagovat na lidi, kteří jsou pro nás důležití , a ty, které považujeme za méně důležité, necháváme na konci, což lze u některých kontaktů interpretovat jako projev nezájmu.
