„Brain rot“ – tento termín byl odborníky z Oxfordského slovníku angličtiny vyhlášen slovem roku 2024 a označuje duševní nebo intelektuální degeneraci v důsledku nadměrné konzumace obsahu, většinou online. Může nadměrné používání sociálních médií skutečně ovlivnit funkci mozku? – Faktem je, že v důsledku takového užívání médií může dojít k určitému oslabení spojení mezi mozky. (…) Mladí lidé nepřistupují k informacím tak kriticky, jak by měli,“ říká Lars Timmermann, prezident Německé neurologické společnosti.
Lena Karger, Die Welt: Co mají sociální média společného s „hnilobou mozku“?
Lars Timmermann: Moc ne, myslím, že výraz „hnijící mozek“ nebo „hniloba mozku“ nemá smysl. Jako neurovědce nás však sociální média velmi zajímají. Ovlivňují chování a funkce mozku, a tedy i jeho zdraví – a to jak pozitivním, tak negativním způsobem. Sociální média mohou být špatná i dobrá.
V jakých situacích jsou špatná?
Například pokud jde o spánek. Lidé, zejména mladí, by se měli dobře vyspat – dostatek spánku je vynikající prevencí neurologických onemocnění. Sociální média však mají silný návykový účinek, což je u mladých lidí patrné. Je pro ně obtížné odložit mobilní telefon a dostatečně se vyspat. To nás neurology znepokojuje.
A pozitiva?
Fascinující je například způsob, jakým mladí lidé a teenageři používají sociální sítě, jak rychle klikají na obsah. Rychlost mladých lidí je v tomto ohledu ohromující. To naznačuje, že jejich mozky se stále více přizpůsobují rychlému vstřebávání obsahu, to je vidět v psychologických testech. Posiluje se spojení mezi primární zrakovou oblastí, tedy oblastí, kde přijímáme vizuální vjemy, a oblastí, kde je zpracováváme.
Na svých pacientech také vidím, že sociální sítě jsou skvělým nástrojem pro sdílení zážitků. Mladí lidé trpící nějakou nemocí si přečtou o zkušenostech ostatních a uvědomí si, že nejsou jediní, kdo má tyto problémy – pomáhá jim to cítit se méně osaměle. Sociální sítě umožňují široké sdílení informací. Díky nim má například mnoho lidí mnohem větší povědomí o zdravé výživě než dříve.
Vraťme se k negativním aspektům sociálních sítí. Může mozek degenerovat, pokud je používáme příliš často?
Degenerace je možná příliš zvučné slovo. Faktem však zůstává, že pokud sociální média používáme příliš často, může dojít k určitému oslabení spojů v mozku. Týká se to například spojení mezi zrakovou oblastí a oblastí zodpovědnou za analýzu, kritické myšlení, empatii a asociace.
Lidé, kteří často používají sociální média, mají v této oblasti méně vyvinutá spojení. To mi dělá starosti. Z pohledu neurovědy vidíme, že mladí lidé hůře přijímají emoční obsah. Na sociálních sítích jsme bombardováni nejrůznějšími informacemi a mladí lidé k nim nepřistupují tak kriticky, jak by měli. Je to společensko-politický problém.“
Časté používání sociálních médií je navíc obvykle spojeno se sníženou fyzickou aktivitou, která je rovněž důležitá pro správnou funkci mozku. Ve škole, na kurzech, na univerzitě – mladí lidé hodně sedí a bohužel se stále méně hýbou. Výzkumy ukazují, že při intenzivním používání sociálních médií se zmenšuje mozeček, který je zodpovědný za pohybovou koordinaci. A to může mít dalekosáhlé důsledky. Existují paměťové procesy, ve kterých hraje mozeček obrovskou roli, například při kombinování výrazů obličeje a rétoriky.
Znamená to, že příští generace bude méně empatická?
Jako vysokoškolský učitel bych si přál, aby mladí lidé měli vlastní názory, aby o nich diskutovali, aby argumentovali. Algoritmy sociálních médií však fungují přesně opačně. Nutí nás zobrazovat převážně obsah, který odpovídá našim názorům, takže se dostáváme do určité myšlenkové bubliny. A pokud v této bublině setrváváme delší dobu, v určitém okamžiku si začneme myslet, že je to jediný správný názor. Musíme se sami sebe zeptat: Je to opravdu to, co chceme? Protože to nevyhnutelně povede k tomu, že přestaneme přijímat odlišné názory. Myslím, že musíme regulovat algoritmy, aby se to nestalo.
Uniklo nám, kdy se sociální média stala problematickými?
Z neurobiologického hlediska je těžké říct, co je ještě normální a co už ne. Myslím, že situace, kdy se reálné prostředí zužuje digitálními nástroji a média, která sledujeme, jen opakují naše názory, ale v jiné podobě, je velmi problematická. Znepokojující je také to, že sociální média už nemají základní standardy. Pojem pravdy eroduje – stačí, aby něco řekla známá osobnost, a mnoho lidí to přijme za pravdu. Už neexistuje obecná shoda na tom, co je pravda a co názor.
Při jakém počtu hodin denně se používání sociálních médií stává nebezpečným?
Podle studií provedených mezi mladými lidmi jsou za těžké uživatele považováni ti, kteří používají sociální média více než čtyři hodiny denně. I když se to zdá být hodně, v praxi tráví mnoho lidí na internetu přesně tolik času. Zamyslete se nad tím: když vstaneme z postele, strávíme 15 minut kontrolou zpráv, pak to děláme cestou do práce – pokud jedeme veřejnou dopravou -, na dovolené listujeme v telefonu a nakonec vytáhneme telefon, než jdeme spát. A to jsou čtyři hodiny.
O vlivu sociálních médií na dospělé toho stále víme příliš málo. U mladých lidí můžeme předpokládat, že dvě až čtyři hodiny denně jejich používání nevyhnutelně vedou ke změnám ve struktuře mozku.
Obecně jsem proti takovým zákazům. Je však třeba si uvědomit podstatu závislosti a její důsledky. Náš mozek v podstatě funguje prostřednictvím systému odměn, a tak fungují i sociální média, stejně jako počítačové hry. Lajky a komentáře přinášejí dopamin a odměnové impulzy, takže je přirozené je chtít. Měli bychom zvážit, zda je třeba mladé lidi před těmito návykovými podněty více chránit. Aby měli prostor pro méně na odměně závislé formy komunikace, jako je například analogová komunikace.
Je důležité komunikovat s ostatními lidmi „v reálném životě“. Vidíme však, že někteří mladí lidé neodolají zírání na displej telefonu. Musíme vytvořit podmínky pro analogovou komunikaci. Proto si myslím, že zákaz mobilních telefonů ve školách je rozumný krok.“
Termín „hniloba mozku“ se poprvé objevil v knize Henryho Davida Thoreaua Walden aneb Život v lesích z roku 1854, který jím popisoval sklon společnosti upřednostňovat jednoduché myšlenky před složitými. Mluvil o jakési otupělosti. Otupují nás sociální média?
Nemyslím si, že je to přesné tvrzení. Naše mozky jsou maximálně otupovány sociálními médii, protože z nich intenzivně přijímáme informace, zpracováváme je, komunikujeme s nimi. Ale nemůžeme se soustředit jen na to. „Hniloba mozku“ není nic jiného než konstatování, že už nevyužíváme své schopnosti naplno. A měli bychom je využívat co nejvíce.
